Sdílení, council, poradní kruh...

Před několika lety jsem se poprvé setkal se sdílení v kruhu, councilem, poradním kruhem nebo jak to přesně pojmenovat. Po nějaké době jsem si uvědomil, jak je tento způsob komunikace, jiný a zajímavý, není povrchní a jde do hloubky, je tam respekt a možnost se bezpečně projevit. Poradní kruh podrobně popisuje kniha Cesta poradního kruhu od autorů Virginia Coleová, Jack Zimmermann. Oproti běžnému rozhovoru, má council několik podstatných rozdílů. Při běžném rozhovoru platí většinou jen pravidlo neskákat druhému do řeči, pokud dojde k rychlejší výměně názorů a informací, tak se někdy začne i tohle pravidlo porušovat, třeba při hádce.

O co jde při sdílení v kruhu? Není to žádná věděcká novinka ale starý dobrý způsob komunikace v kruhu u ohně. Při sdílení sedí lidé v kruhu, jako okolo ohně, nebo třeba jako rytíři u kulatého stolu. Z kruhového uspořádání plyne, že nikdo není v čele, nepředsedá ale všichni jsou si rovni, všichni jsou součástí kruhu a všichni mají stejný prostor.

Mluví vždy jen jeden, ten co má mluvící předmět. Mluvící předmět může být třeba kámen nebo kus dřeva apod. Při sdílení v councilu v mužském kruhu to bývá tak, že mluví ten, co právě drží kámen, který si vzal po tom, co ho předchozí mluvící odložil. Jindy se mluvící předmět postupně předává v kruhu. Výměna mluvícího předmětu probíhá klidně a s rozvahou. Téma sdílení může být předem dáno nebo se postupně trochu mění podle situace a předchozích řečníků. Při sdílení mluvím o svých pocitech, názorech, prožitcích, o svém vnímání situace a daného tématu, tedy ve smyslu "Já cítím.... Já mám...." Při sdílení se nekladou ostatním otázky a neočekáváme od někoho odpověď. Myšlenky, které jsem si možná mnohokrát "myslel v hlavě", ale nikdy neřekl nahlas nebo nenapsal a tím neuvolnil, se tam stále točí, hromadí a hlásí se doslova o slovo. Při sdílení tyhle své myšlenky a pocity uvolním, když je řeknu, dostanu se postupně hlouběji a zjistím co je pod nimi. Tím se dostávám hlouběji sám k sobě, sám sebe poznávám a sám sebe mohu lépe pochopit. Nejde tolik o komunikaci s někým druhým ale vlastně sám se sebou. Při hlubokém sdílení se dostávám k věcem, které ve mě vyvolávají emoce, smutek, strach, radost apod.  a je dobře je pojmenovat a vyjádřit. Čas, po který hovořím, může být určený nebo nemusí. Snažím se vždy mluvit věcně, výstižně a k věci.

Ti co nemluví, naslouchají, někdy se uvádí, že naslouchají srdcem, nebo aktivně naslouchají, nebo s pozorností naslouchají. Podle mě, stačí jen slovo nasloucháme, jsme přítomní a nasloucháme. Snažíme se nehodnotit a neposuzovat to co slyšíme, jen nasloucháme. Nasloucháním projevujeme mluvícímu úctu a respekt, stejně jako on nám projevil úctu a respekt, když jsme mluvili.

Celé sdílení vychází ze vzájemného respektu, důvěry a bezpečí. To, co se řekne v kruhu, také v kruhu zůstává a nikam dál se informace nešíří. Při sdílení odkrýváme sobě i ostatním své postoje, pocity a prožitky na určité téma a tím ukazujeme různé úhly pohledu na jednu věc. Sdílení na téma "Jak se právě teď cítím?" prohlubuje naše uvědomění si sebe sama, naladění se na sebe. Tohle uvědomění je dobré pro plnější život, hlavně u nás mužů. Představa, že správný muž je tvrdý a necitlivý se poslední dobou velmi mění, protože pouze při uvědomění si sebe sama, svých pocitů, bolestí a toho po čem opravdu toužíme, můžeme žít opravdu plnohodnotný život.

Jak je z popisu vidět, tak tato forma komunikace je dost jiná než klasický rozhovor, má víc pravidel, ale tím pádem je v tom i více jistoty a bezpečí. Každý má svůj prostor, možnost se vyjádřit, ostatní mu projevují respekt a pozornost. Nikdo nikoho nekritizuje a nehodnotí, nepoukazuje na jeho nedostatky apod. Komunikace je klidná a bezpečná. V uvedené knize se popisují další možnosti využití principů poradního kruhu, může to být rodinný poradní kruh, kruh ve firmě, kruh se dá využít na hledání vize a strategie a také pro řešení osobních, partnerských věcí.

David, člen mužského kruhu.